sayonara: Politika je momentálně nepochybně jedna velká a drahá reality show, nicméně státník, který se nechá v přímém přenosu slyšet, kterak metá dámskými pohlavními orgány, tak nějak přispívá k jejímu celkovému nastavení a ke snižování pomyslné laťky, co je a co není přípustné.
Tenhle článek jaksi přehlíží souvislost nízkosti projevů některých politiků a následných reakcí různých skupin, které (ach, jak je to překvapivé!) jsou na podobné úrovni.
michaelkroh: Odpověď na komentář čtenáře/čtenářky sayonara. Nedomnívám se, že jsem zmíněnou souvislost přehlédl. Ale je třeba odlišit příčinu a následek. Metání dámskými pohlavními orgány bylo zmíněno poté, co proběhlo metání skutečné, a to ještě v přímém přenosu. A "kavárníci" to vyhlásili za projev politického protestu, navzdory svému údajnému vytříbenému vkusu. Ta reakce byla drsná, ale podle mne odpovídající. A srovnávat podobný slovní exces s exhibicemi Peszynského a spol. je mírně řečeno nepřiměřené.
sayonara: Osobně pochybuji, že obří červené trenýrky by se jen tak třepetaly ve větru, kdyby k tomu sám důstojný hradní pán nezavdal svou vulgárností příčinu. A i když na něj někdo nadával i předtím, jsou přeci jen věci, které jsou vyhrazeny do hospod čtvrté cenové kategorie sprostým dělníkům. Pro prezidenta jsou takové výrazy nepřípustné, a to jakéhokoliv. Není to malé dítě, které se brání stylem "když on si začal". Jednou je prezident, tak má být nad věcí a nenechat se vyprovokovat sebevětší intelektuální nedostatečností svého okolí.
michaelkroh: Při vší úctě a respektu k fyzickým schopnostem mladíků v kamizolách z doby národního obrození silně pochybuji, že by někdo riskoval zdraví, možná i život lezením po stěnách a střeše Hradu jen kvůli občasným vulgaritám pana prezidenta. Zde je problém hlubší, jde o střet pragmatické reálpolitiky s idealistickou, který dnes v době globalizace překrývá tradiční rozpory mezi pravicí a levicí. Je to tím, že mezinárodní vztahy určují stále více i podobu i diskurs politiky domácí. A v mezinárodních vztazích se rozpory levice a pravice jen těžko vyjadřují, s tím už byl problém i před rokem 89 - obě hlavní strany tehdejšího rozděleného světa byly nuceny dělat pragmatickou reálpolitiku, aby udržely své rozpory v mantinelech mírového soužití. Po roce 1990 se zdálo, že zvítězí idealismus (Havel, Clinton, Gorbačov, později Merkelová, Obama atd.). Nyní se zase vrací reálpolitika, protože idealistické prosazování hodnot vede k vyostřování situace, fakticky k nepřátelství, válce. Obama se svým idealismem propracoval od nositele Nobelovy ceny míru k největšímu válečníku na světě. Zeman je stoupencem realismu, zvýšení hospodářské spolupráce mimo EU, Ruskem, s Asií a Latinskou Amerikou atd. je pro nás klíčové, protože podíl EU na našem zahraničním obchodu je větší než kdysi podíl RVHP. A na rozdíl od té minulosti máme se zeměmi EU vysoký podíl výrobků s nízkou přidanou hodnotou, musíme se zaměřit i jinam, chceme-li se přiblížit k úrovni těch nejlepších. A protože jsme malí a světově nevýznamní, musíme posílit konkureční výhodu i politickými ústupky (odklonem od idealismu). To se ovšem zarytým idealistům nelíbí a považují to za zradu. Ve skutečnosti to dělají všichni, jen někteří to ještě umně balí do idealistického slovníku - jen do doby, kdy je převálcují politicky nekorektní "populisté". Je to na dlouhou diskusi, asi budu muset na toto téma něco napsat. Nicméně i dnes je možné si číst velmi kultivované rozbory prof. Krejčího, doc. Žantovského a dalších. A pokud si chcete přiblížit slovník nejbližších spoupracovníků "slušného a korektního" kandidáta na prezidenta M. Horáčka, máte možnost zde http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Rozsmelcuju-ti-rypak-osedlam-si-tvou-starou-To-budete-k oukat-kdo-ma-dostat-Michala-Horacka-na-Hrad-463793. Asi to intelektuálskému vytříbenému vkusu moc lahodit nebude.