Nevěřte těm, kdo vám tvrdí, že neexistují alternativy k tomu, co se děje okolo vás. Vždy to jde jinak. Jde jen o to, tyto alternativy najít a prosadit v praxi.

karel mayer: Jsem velmi rád, že docent Kroh pozvedl prapor hledačů nové vize. Je pravdou, že jsem byl trochu zklamán, že v minulých letech se prakticky zcela odmlčel. Nyní tedy svůj názor vyslovil.

Nelze než souhlasit s doc. Krohem, že současné tápání je až únavné, někteří přispěvatelé (zejména doc. Valenčík) k hledání vize přistupují jako ke slovnímu cvičení majícímu jediný cíl – nesdělit zhola nic. Pláč nad tím, že levice končí, že nikdo neví, k čemu se upnout, by již měl skončit.

Doc. Kroh vymezil tři hlavní směry budoucího vývoje – zopakuji přímo z jeho textu: „Je třeba především vzít v úvahu vize založené víceméně na odborném základě, a mezi těmi vidím jako klíčové tři: globalizaci a integraci, průmysl (společnost) 4.0 a řešení klimatických změn ("bezuhlíková" ekonomika)“.

Pokusíme-li se trochu rozklíčovat tyto tři směry budoucího vývoje, získáme tato cílová řešení:

• globalizace a integrace – ve svém důsledku jde o vytvoření jednoho celosvětového hospodářského a sociálního prostoru, který bude schopen cíleně řídit rozvoj vlastních jednotlivých dílčích subprostorů. Při tom je třeba si uvědomit, že budování tohoto prostoru si vyžádá jak zásadní změny v organizaci lidské společnosti, tak v jejím hodnotovém rámci.

• průmysl (společnost) 4.0 – je evidentní, že „nový“ průmysl uvolní i zbývající množství lidí, kteří ještě dnes vytváří nové hodnoty. Je ale otázkou, zda snížení jejich podílu na obyvatelstvu něco pozitivního přinese. Již dnes existuje většina, která pouze „konzumuje“. Společnost 4.0 tedy bude již jen „konzumní“. Představy dřívějších vizionářů, že lidé jen co se zbaví okovů otrocké práce se plně „zušlechtí“, se zatím nenaplňují a ti, kteří zcela neztratili racionální myšlení se již dnes obávají společenských dopadů dalšího zkracování pracovní doby. Lidé po celou statisíciletou dobu své existence museli tvrdě pracovat, aby přežili, a kulturně nemají prakticky žádnou zkušenost s tím, jak čas věnovaný v minulosti práci, využít smysluplněji jinak.

• Řešení klimatických změn, bezuhlíková ekonomika – zde je třeba jednoznačně odmítnout voluntaristické pokusy na řešení něčeho, co se jeví jako klimatická změna. Co je ale podstatné, je obecná udržitelnost životního prostředí, přičemž životní prostředí je v globalizované společnosti přírodní bohatství (čistý vzduch, čistá voda, zdravé potraviny apod.), ale i životní prostor pro ostatní živočichy. Zde je třeba si jednoznačně přiznat, že všechny tyto problémy životního prostředí jsou důsledkem naprostého nekontrolovaného přemnožení jednoho jediného živočišného druhu – Homo Sapiens Sapiens. Složité a nesmírně i paradoxně energeticky velmi náročné projekty by nebyly nutné, pokud by na planetě Zemi žila polovina, nebo dokonce ještě méně příslušníků toho problematického živočicha.

Každá z výše uvedených oblastí si vyžádá řešení, která jsou na desetiletí, možná staletí. Ten, kdo tato řešení (vizi) bude schopen předložit a začít realizovat, má zaručeno společenské uznání na mnoho a mnoho let.