Nevěřte těm, kdo vám tvrdí, že neexistují alternativy k tomu, co se děje okolo vás. Vždy to jde jinak. Jde jen o to, tyto alternativy najít a prosadit v praxi.

maxim 2:

Dobrý den, pane docente.

Děkuji za reakci.

Já už jsem takový šťoura... Souhlasím, že pro konzumenta je lhostejné, komu platí - ale mi šlo spíše o to, za co platí. V případě poskytovatele internetu platí jen za přístup do sítě, nikoli i za informace (např. nějaký obsah je zpoplatněn a přístup si musí konzument sám zaplatit poskytovateli obsahu). Poskytovatel připojení a poskytovatel obsahu jsou obecně různé osoby a ty činnosti jsou odděleny i z hlediska financování. To je rozdíl oproti např.televiznímu vysílání.

Ještě bych si dovolil malou poznámku k vykořisťování: Vy štěpíte mzdy na v1 + v2 a uvádíte vzorec pro míru vykořisťování (m3 + m4 + v2)/v1.

To se mi moc nezdá. Je-li v2 mzda za práci, která je pro chod firmy nutná (a někdy dokonce klíčová), proč by měla být odměna za tuto práci automaticky považována za vykořisťování ? Bez té práce by přece výrobek buď vůbec nevznikl nebo alespoň nebyl realizován na trhu. A nelze si přece myslet, že ta práce by měla být gratis - proč by i majitel firmy nebo manažer neměli mít nárok na úhradu nákladů na obnovu své pracovní síly ?

Neměla by se tedy za vykořisťování pokládat pouze ta část v2 (případně obecně i v1), která překračuje určitou hranici ? (Je otázka jakou a jak ji určit).