Nevěřte těm, kdo vám tvrdí, že neexistují alternativy k tomu, co se děje okolo vás. Vždy to jde jinak. Jde jen o to, tyto alternativy najít a prosadit v praxi.

karel mayer: Osobně jsem spíše očekával reakci na svůj komentář od autora článku, tedy Michaela Kroha. Ale protože si s docentem Valenčíkem již delší dobu „dopisujeme“, pokusím se tedy k jeho komentáři zaujmout nějaké stanovisko.

Hlavním smyslem mého komentáře bylo podpoření základní Marxovy téze „společenská formace nikdy nezaniká dříve, než se rozvinuly všechny výrobní síly, jimiž poskytuje dost prostoru, a nové, vyšší výrobní vztahy nikdy nenastupují dříve, než se materiální podmínky jejich existence vylíhly v lůně staré společnosti samé. Proto si lidstvo ukládá jen takové úkoly, které může řešit, neboť při přesnějším zkoumání se vždycky ukáže, že úkol sám vzniká jen tam, kde jsou materiální podmínky k jeho řešení už dány nebo kde jsou alespoň v procesu vznikání“ a tedy odmítnutí téze o „vítězství ducha nad hmotou“.

Zda říjnová revoluce v roce 1917 proběhla při Leninově absenci znalosti této Marxovy téze (tedy jako vítězství ducha nad hmotou) nebo za peníze německého militarismu (viz např. publikace Elisabeth Hereschové „Tajná akta Parvus – zákulisí bolševické revoluce v Rusku“, Universum 2018), nechť posoudí každý sám. Leninova téze, že „nový systém musí zvítězit nad starým především vyšší produktivitou“ pak představuje hrubé nepochopení Marxovy téze a v podmínkách polofeudálního Ruska věc téměř nemožnou, o čemž se mohli ostatně všichni přesvědčit v následujících sedmdesáti letech.

V další části svého komentáře docent Valenčík nastoluje zajímavou otázku, zda všechna odvětví lidské činnosti musí projít „startovním“ obdobím kapitalistické výroby, katarzí, která „očistí“ tato odvětví a zabrání tak jejich ovládnutí „strukturami založenými na vzájemném porušování obecně přijatých zásad“.

I zde bych se odvolal na výše uvedenou Marxovu tézi. Z ní apriori nevyplývá nutnost nějakého dělení odvětví, která mají být řízena tržně, a která nikoliv. Otázka by měla znít, zda „síly odvíjející se např. od struktur založených na vzájemném porušování obecně přijatých zásad“ jsou organickou součástí současného stupně rozvoje „kapitalismu“, či jsou historickým produktem minulosti a zaniknou nebo zda jsou předobrazem dalšího stádia „kapitalismu“.