Michaelkroh | Trump a teorie: nové výzvy

Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA vyvolalo šok nejen mezi politiky, ale i mezi společenskovědními teoretiky "hlavního proudu". Ti se ihned sešikovali k obraně svých "nezpochybnitelných pravd" a dotyčného nešetřili kritikou. Proboha, jak si dovolí v 21. století propagovat ochranu vlastního průmyslu, když už před dvěma sty lety napsal Adam Smith, že nejefektivnější cestou k bohatství je volný obchod? Už se ovšem cudně mlčí o tom, že samotné Spojené státy si z tohoto "úhelného kamene ekonomické teorie" pranic nedělaly a po dobu více jak sto let se chovaly přesně opačně, což je přivedlo na samý vrchol světového hospodářství. Naproti tomu Velká Británie, důsledně dodržujíc Smithovo pravidlo, postupně ekonomicky chřadla a ztratila své postavení světové mocnosti.

Skoro nikdo nevěřil, že by Trump dostál svým předvolebním slibům, tak na hony vzdáleným závěrům teoretického mainstreamu. Ona ho realita srovná, utěšovali se politici i slovutní akademici. A ejhle, první, co ve své funkci udělal, bylo odstoupení od Transpacifického partnerství, do kterého přesvědčený liberál Obama vložil hodně času i energie. A největší zóna volného obchodu na světě je – lidově řečeno – v háji. Ale ruku na srdce: rozvíjí se například Evropská unie rychleji než ostatní svět, když představuje sice nedokonalý, ale přesto fungující společný trh? Snižují se v jejím rámci rozdíly v ekonomické úrovni jednotlivých členských států?

Dalším Trumpovým rozhodnutím je postavit zeď mezi USA a Mexikem, která má za cíl omezit ilegální migraci. I zde liberálové volají "Fuj!" Co si to dovoluje? Porušovat lidské právo Mexičanů překročit hranici, kdykoli se jim zachce, i bez předchozího svolení příslušných orgánů sousední velmoci? Co má ale dělat, když nelegálů je v USA už 12 milionů, tedy více než má naše republika obyvatel? Jistá možnost tu nicméně je. Pokud prezident USA naplní další ze svých předvolebních úvah a zruší zónu volného obchodu NAFTA, umožní tím Mexičanům ochránit lépe svůj agrární trh a navrátit alespoň část zkrachovalých zemědělců ke svému původnímu zdroji obživy. Mexický apetit k migraci se tím oslabí, protože největší část vystěhovalců představují zchudlí bývalí zemědělci, které z půdy vyhnala záplava amerických levných, nezřídka subvencovaných potravinářských výrobků. Část jich nalezla uplatnění v nově vybudovaných průmyslových zónách, tzv. "maquiladoras", kde dřou za pár pesos při výrobě součástek pro americké automobilky a pomáhají přeměňovat tradiční průmyslová centra severozápadu USA v města duchů. Pokud se obchodní vztahy mezi Mexikem a USA navrátí do situace před uzavřením smlouvy NAFTA, možná, že žádná drahá zeď mezi oběma sousedními státy nebude ani potřeba. Vždyť to takto fungovalo dlouhá léta a nikdo si moc nestěžoval.

Trump svými razantními rozhodnutími kráčí zatím tvrdě proti hlavnímu proudu světové politiky i ekonomiky. Dovoluje si nedbat ustálených pravidel a axiomů liberální ekonomické teorie. Nutí nás všechny k zamyšlení, zda v nás až příliš hluboko neuvízly kdysi populární, ale prokazatelně falešné koncepce fukuyamovského univerzalismu a globalismu. Měli bychom si uvědomit, že iluzi o "konci dějin" a liberálním světě jako nejvyšším stádiu historie lidstva byl nucen zahodit do šrotu i sám její ještě nedávno oslavovaný autor. Společensko-ekonomické tendence a zákony, které odhaluje teorie, nejsou stejné povahy jako zákony přírodní, podléhají změně, když systém, s nímž jsou spojeny, přestane vyhovovat. A lidstvo má možnost se proti němu postavit a změnit ho ve svůj prospěch. Není tomu tak, že jej může jen drobně vylepšovat a přibližovat vysněnému ideálnímu (rovnovážnému) stavu. Jen přizpůsobovat se nastupující globalizaci, jak nám doporučují ve svých knížecích radách její apologeti, není dlouhodobým řešením. Máme stále možnost tohoto zdivočelého oře zkrotit dříve, než nás všechny zničí. Paradoxně nám ukazují cestu nikoli dědicové revolucionářů minulých dob, nýbrž zarytí konzervativci jako Trump či dokonce část "krajní pravice". Chaos "postmoderního" relativismu se snad i díky nim blíží k zaslouženému odchodu z dějinné scény. A ti, co mu v dobré víře propadli, mají dnes o čem přemýšlet.